Mezi láskou a nenávistí - 10. díl

15. října 2010 v 15:19 | Miruš.ka |  Povíka Mezi láskou a nenávistí
Michael:
Už je to měsíc, co tu Gabriela není. Abych pravdu řekl, stále na ni myslím. Ještě teď mě mrzí to, co se mezi námi stalo, ale nějak láskyplné časy jsme spolu neprožívali.
A co Almaria? Nějak jsme se už dali dohromady, a už to ví i ostatní. Akorát to v tom našem vztahu trošičku klopýtá, ale jsem si jistý, že časem bude naše láska pevná jako zeď, protože já ji moc miluji. Jak jsem říkal, je to úplně něco jiného, než s Gabrielou. Akorát by mě zajímalo, proč vlastně udělala tu sebevraždu? Udělala ji s přetvářkou nebo kvůli tomu, že mě milovala? To ví jen Bůh…

Michael: ,,Almario, vstávej, už je ráno." řekl a políbil ji.
Almaria: ,,Jé, já tu usnula… Snad ti to nevadí, Michaele. Byla jsem strašně unavená."
Michael: ,,Ne, jak by mi to mohlo vadit? Právě naopak. Nechtěla bys tu se mnou bydlet?"
Almaria: ,,Vždyť bydlíme ve stejném domě."
Michael: ,,Almario, vždyť víš, jak to myslím. Sice jsme ve stejném domě, ale každý v jiném patře."
Almaria: ,,Však já vím. A kdyby ti to nevadilo, moc ráda bych tu s tebou bydlela."
Michael: ,,Ty jsi taky číslo. Vždyť moc dobře víš, že mi to nevadí. Tak až budeš chtít, tak si ke mně nastěhuj všechno, co potřebuješ, ale když bydlíš s tetou, tak toho nebude snad moc ne?"
Almaria: ,,Máš pravdu. Děkuji, Michaele. A Miluji tě."
Michael: ,,Já tebe víc."
Almaria: ,,Nepůjdem se někam projít?"
Michael: Moc rád…"
Almaria: ,,Třeba k moři?"
Michael: ,,Kamkoli."

Michael:
gella de 1

Tak jsme šli s Almariou ruku v ruce na pláž. Sedli jsme si na písek a dívali jsme se na mírné vlny na moři. Malovali jsme si do písku různé obrázky a ještě než jsme odcházeli, do písku jsme namalovali srdce a do něho napsali svá jména. Potom jsme šli ke koním. Almaria mě učila jezdit na koni, protože tu jezdí na koni všichni obyvatelé La Mohea Rent a já chci být jako oni. Ze začátku jsem se bál, ale později mě to začalo dokonce bavit. Až jsem se to dokonale naučil, jezdili jsme s Almariou všude možně na koni. Auty se tu právě jezdí málo.

Almaria: ,,Týjo, Michaele, tobě to nějak moc jde, počkej na mě!"
Michael: ,,Jooo.. Strašně mě to baví.

gella de 2


Almaria:
Když byl večer, koně jsme odvedli do stáje a samou vyčerpaností po dnešním dni jsme padli do trávy a čekali na první hvězdy. Bylo tu krásně. Bylo jen ticho a my jsme si ho užívali. Drželi jsme se za ruce a dívali se do svých očí, které nám ve tmě svítily.

Michael: ,,Podívej, první hvězda."
Almaria: ,,Jé, hele, a tamhle zase padá. Něco si přej."
Michael: ,,Už si něco přeju."
Almaria: ,,A co si přeješ?"
Michael: ,,To se něříká."
Almaria: ,,Řekni."
Michael: ,,Neřeknu. Řeknu ti to, až se mi to přání splní…."
Michael: ,,Není ti zima?"
Almaria: ,,Už trochu jo."
Michael: ,,Na, obleč se." řekl Michael a podal jí svou mikinu."
Almaria: ,,Díky, Michaele. Jsi zlato."
Michael: ,,Ty jsi taky moje zlato. Jsi moje štěstí. Přece tě nenchám zmrzat."
Almaria: ,,A co ty? Tobě není zima?"
Michael: ,,Jen trochu, ale to vydržím."
Almaria: ,,A nepůjdem zpátky?"
Michael: ,,Už? Ještě ne. Já to vážně vydržím."
Almaria: ,,Ale přece nechceš být nemocný."
Michael: ,,Neboj…"

Almaria:
Michael je tak dobrosrdečný, všechno vydrží. Ale nemohu ho takhle nechat. Jediné, co jsem mohla udělat je, přitisknout se k němu. A taky to jsem udělala. Ne, jen kvůli zimě, ale hlavně protože, že to je člověk, kterýho miluji a vážím si ho.

Michael:
Almaria se ke mně přitulula a objala mě. Cítím od ní, že jí na mně záleží a že mě má ráda. Je to tak hřejivé u srdce… Až jsme se vymazlili, šli jsme domů a Almaria a šla spát opět ke mně.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 fictional-stories fictional-stories | Web | 15. října 2010 v 15:58 | Reagovat

jééj sú zlatý keď sú spolu !! Almaria: ,,Týjo, Michaele, tobě to nějak moc jde, počkej na mě!"
Michael: ,,Jooo.. Strašně mě to baví." -z toho nemôžem :-D
mám pocit že Gabriela sa tam ešte zjaví...však nie? prosím nie!

2 Lůca Lůca | Web | 15. října 2010 v 18:07 | Reagovat

s ním na pláži... mm to je představa! :-P  :-D krásnej díl :-D

3 zuzy zuzy | Web | 15. října 2010 v 19:58 | Reagovat

Bože, já tyhle obrázky miluju! s Mikem procházka po pláži.. i ten stoh sena.. krásná romantika a krásné čtení... díky!♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama