Mezi láskou a nenávistí - 3. díl

28. září 2010 v 15:38 | Miruš.ka |  Povíka Mezi láskou a nenávistí
Michael:
Dneska už večer letíme do Španělska. S Gabrielou už jsme nachystaní, ale ještě pořád řešíme, co mám dělat, aby mě tam nepoznali. Nakonec jsem se rozhodl takhle:

Michael: ,,Gabrielo, víš co?"
Gabriela: ,,Nevím."
Michael: ,,Nejlepší asi bude, když se jim tam prostě ukážu, jako MICHAEL JACKSON. To skrývání pod "maskou" by mi moc dlouho stejně nevydrželo. A když nás někdo prozradí, tak nevím… Je to sice malinká vesnička, ale ještě nevíme, co tam bude za lidi. Snad nás pochopí."
Gabriela: ,,Můžeme doufat. Hlavně, když budeme odsud pryč."

Dvě hodiny před odletem:
Michael: ,,Máš všechno?"
Gabriela: ,,Snad jo."
Michael: ,,Tak jdeme? Za dvě hodiny letíme."
Gabriela: ,,Jo. Už se nemůžu dočkat."
Michael: ,,Já taky."
Gabriela: ,,Michaele, a kdo tu bude místo nás?"
Michael: ,,Pohlídá to tu Janet s maminkou."
Gabriela: ,,Dobře."

Gabriela:
To jsem zvědavá, jak to tam bude vypadat, když Michael říká, že to je malá vesnička. A taky by mě zajímalo, co tam budeme celý rok dělat. To už vidím: Zabydlíme se tam a už se nebudem chtít vrátit, hihi. No, už se těším, až tam budem, protože lety letadlem nemám moc ráda.

Michael: ,,Tak už jsme na letišti. Jsme tu trochu předčasně, ale nevadí. Letadlo je speciálně pro nás, takže můžem vyletět klidně hned po nastoupení."
Gabriela: ,,To je dobře, protože je mi tady venku pěkná zima."
Michael: ,,Chceš půjčit bundu?"
Gabriela: ,,Né, to je dobrý."

Michael: ,,Když jsme nastoupili do letadla, hned jsme vyletěli. Občas jsem tak koukl z okna, protože pohled na krajinu ze shora je krásný. Gabriela raději usnula, protože lety nemá moc ráda. Už abychom tam byli.

Gabriela: ,,Michaele, vstávej, už jsme tady."
Michael: ,,Jo? Nějak jsem to prospal. Ale ty jsi taky ze začátku spala."
Gabriela: ,,Já vím."
Michael: ,,Tak pojď. Věci si dáme do auta a ještě asi tak 3 hodiny pojedeme autem."

Michael:
S Gabrielou jsme si povídali, takže cesta v autě uběhla rychle a my jsme byli už v La Mohea Rent přímo u pětipatrového domu. Venku bylo docela živo. Slyšel jsem v dáli španělskou hudbu, řechtání koní a bučení krav. Nějak takhle jsem si to představoval. S Gabrielou jsme se nenápadně přestěhovali do pátého patra toho domu a až jsme se tam zabydleli a upravili si to tam, šli jsme dolů do přízemí a seznamovali se s naším novým domovem. Když jsme vešli do hlavní kuchyně, před námi stála nějaká krásná slečna, která se na mě usmála a hned odešla.

Gabriela: ,,Jaktože nezačala šílet?"
Michael: ,,A proč by měla?"
Gabriela: ,,No proto, že jsi Michael Jackson."
Michael: ,,Nevím. Asi to už věděli."
Gabriela: ,,Asi."

Darila: ,,Jé, vítáme vás u nás. Jsme rádi, že jste zavítali zrovna k nám a vaší návštěvy si vážíme. Chovejte se tu jako doma. Už jste se zabydleli?
Michael: ,,Děkujem. Asi víte, proč jsme si dali tady dovolenou na rok, že? Jinak už jsme se zabydleli. Jsme v pátém patře, že?
Darila: ,,Ano. Celé páté patro je vaše. Jinak jmenuji se Darila."
Michael: ,,Těší mě, já jsem Michael, ale to určitě víte a tohle je moje manželka Gabriela. Můžete nám klidně tykat.
Darila: ,,Dobře, i vy mě můžete tykat."
Michael: ,,A kdo je ta slečna, která tady před chvlí prošla?"
Darila: ,,To je moje neteř Almeria."
Michael: ,,Krásné jméno má. Moc jí to sluší."
Gabriela: ,,Ehm ehm?"
Michael: ,,Tobě to samozřejmě taky sluší, hahaháá.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 fictional-stories fictional-stories | Web | 28. září 2010 v 17:52 | Reagovat

Ehm ehm?? :D:D nemá chybu :D

2 Lůca Lůca | Web | 28. září 2010 v 18:11 | Reagovat

:D:D ten konec je nejlepší teda :D:D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama